Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci
Zpět
projekt

Prevence syndromu karpálních tunelů a dalších nemocí z povolání. I na tom pracuje tým vědců z pěti českých univerzit.

Prevence před vznikem nejčastější nemoci z povolání, syndromu karpálních tunelů, ale i dalších rizikových faktorů pracovního prostředí. Tím se v rámci projektu Technolotické agentury České republiky (TAČR) zabývají vědci pěti českých univerzit včetně té zlínské. Na Fakultě managementu a ekonomiky (FaME) Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně probíhá právě dnes jedna z dílčích etap měření v rámci tohoto zajímavého výzkumného projektu.

„Vyvíjíme nové technologie s navazujícím softwarovým vybavením, jež budou dokonale vyhodnocovat nejčastější rizikové faktory pracovního prostředí vč. např. nežádoucí lokální svalové zátěže, celkové fyzické zátěže či pracovních poloh na pracovišti. Při využití tohoto sytému hodnocení bude možné snadněji analyzovat, zda pracovní zatížení zaměstnance nebude při výkonu jeho práce v riziku ve vazbě na vznik nemoci z povolání, a to například i známých úžinových syndromů,“ popisuje děkan fakulty profesor David Tuček.

„Dnes probíhá praktická část měření, proto jistě i laická veřejnost pochopí princip našeho výzkumu,“ říká doktorka Lucie Macurová, která působí na Ústavu průmyslového inženýrství a informačních systémů. Na univerzitní půdě tak dnes vznikla simulovaná továrna s pracovními místy a figuranty, coby zaměstnanci. „Na ruce každého z nich připojíme speciální senzory, ze kterých následně dokážeme stanovit dlouhodobé zatížení končetin při opakujících se pohybech rukou. Pak dokážeme s jistotou predikovat, zda jde o pohyb z hlediska dlouhodobého zatížení přípustný či naopak. Jedná se tak o vhodný nástroj prevence vedoucí k odhalení nepřípustné zátěže dříve, než vzniknou zdravotní problémy pracovníků. V ideálním případě lze po tomto zjištění na pracovišti implementovat ergonomická nápravná opatření, pokud je to třeba, a eliminovat tak lokální svalovou zátěž na minimum,“ doplňuje Lucie Macurová.

Myšlenka projektu však vznikla na základě podnikové praxe, konkrétně výrobních podniků, a to například i členů Moravskoslezského automobilového klastru. Prvním projektem tohoto typu bylo již před pěti lety vyvinuté a patentované zařízení na principu datové sběrnice (tzv. dataloggeru) ergonomického zařízení pro monitorování lokální svalové zátěže.

Primárním cílem spolupráce vědců z Vysoké školy Báňské – Technické univerzity v Ostravě, Univerzity Palackého v Olomouci, Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je aplikování zařízení do výrobních provozů a spolupráce s organizacemi, pro které může být z dlouhodobého hlediska velmi užitečná. „Zájem o spolupráci na tomto výzkumném projektu projevila už teď řada tuzemských i zahraničních organizací,“ říká doktorka Zuzana Vaculčíková z Fakulty managementu a ekonomiky zlínské univerzity.

Zaměstnavatelé si čím dál víc uvědomují rizika spojená s diagnostikováním nemoci z povolání u svých zaměstnanců, proto i řada z nich dbá na to, aby jejich pracoviště byla uzpůsobena tak, aby k těmto dlouhodobým nepříznivým jevům nedocházelo.

„Takové ztráty totiž ničí nejen dobré jméno podniku a podnikovou pokladnu při odškodňování přiznaných nemocí z povolání, ale hlavně mnohdy nenávratně změní lidské osudy jejich omezením v dalším pracovním i soukromém životě,“ uzavírá prof. David Tuček.

Projekt probíhá v rámci výzvy Technologické agentury České republiky podporující výzkum a inovace a ve spolupráci s brněnskou společností Icontio zabývající se vývojem informačních systémů zvyšujících efektivitu a bezpečnost nejen v podnicích, ale také ve zdravotnictví a sociální péči, kde senzorické asistivní technologie také pomáhají.

Další fotografie z praktického měření naleznete v příspěvku na našem Facebooku. O projektu jsme také psali v prosincovém newsletteru.

Fakulty a součásti

Zavřít